|
|
Umělecký mecenát křižovnického velmistra Františka Matouše Böhmba 1722-1750
Pučalík, Marek ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Daniel, Ladislav (oponent) ; Vlnas, Vít (oponent)
Práce se zaměřila na generálního představeného křižovníků s červenou hvězdou v Praze, Františka Matouše Böhmba, rodáka z Lubence (1722-1750). Tento velmistr vstoupil do řádu za kultivovaného, právnicky vzdělaného velmistra Martina Konstantina Beinlicha, a kráčel posléze ve stopách, jaké již hluboce zanechal předtím Jiří Ignác Pospíchal, Obnovitel řádu v druhé polovině 17. století. Kultivovaný Böhmb se stal nejprve farářem v Karlových Varech, v roce 1720 ho povolal generál za převora do Prahy a po Beinlichově smrti byl jednomyslně zvolen velmistrem na svátek sv. Anežky, 2. března 1722. Práce sleduje zejména kulturní aktivity zmíněného preláta, jež byly zasazeny do "každodennosti" konventu ad pedem pontis. Již Beinlich začínal vyjednávat o rozšíření řádu mimo hranice Českého království, ovšem až Böhmb tuto myšlenku dokončil, když v roce 1723 uvedl křižovníky do Prešpurku a za deset let do Vídně. V Prešpurku nechal zbudovat novou komendu s hospitálem, ve Vídni též, ovšem již u nově zbudovaného prestižního kostela sv. Karla Boromejského. I na domácí půdě dal ve třicátých letech 18. století zbudovat chrám sv. Maří Magdalény v Karlových Varech. Kromě Kiliána Ignáce Dientzenhofera pracoval v jeho době pro řád Václav Vavřinec Reiner, jenž už počátkem dvacátých let vymaloval freskou kupoli Matheyova kostela sv....
|
|
|
Areál křížovníků s červenou hvězdou v Praze v době předbarokní
Špačková, Barbora ; Foltýn, Dušan (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Předmětem bakalářské práce je pokus o rekonstrukci podoby areálu křížovníků s červenou hvězdou v Praze před jeho barokní přestavbou. V úvodních kapitolách autorka stručně přiblíží historii řádu, jeho působení v Českých zemích a podobu jeho sídel. V hlavních kapitolách se pak bude věnovat topografii, funkčnímu členění a architektonické formě areálu se zaměřením na gotické pozůstatky. Přiblíží jednotlivé části areálu, jejich účel a etapy stavebního vývoje. Součástí bakalářské práce bude ilustrační příloha (plánová dokumentace, veduty, dobové fotografie). Klíčová slova Křižovníci s červenou hvězdou, stavební vývoj, klášter, špitál, sídlo velmistra
|
|
|
Špitál sv. Ducha v Krnově ve 14.-16. století v kontextu středověkého špitálnictví ve střední Evropě
Vocelková, Alena ; Scholz, Stefan (vedoucí práce) ; Pučalík, Marek (oponent)
Špitál sv. Ducha v Krnově ve 14.-16. století v kontextu středověkého špitálnictví ve střední Evropě
Práce je zaměřena na špitál sv. Ducha v Krnově ve 14.-16. století a jeho zařazení do kontextu středověkého špitálnictví ve střední Evropě. Vychází z proseminárních a seminárních prací zaměřených na středověké špitálnictví a významově navazuje na bakalářskou práci autorky Špitál sv. Alžběty ve Wrocławi v širším kontextu středověkého špitálnictví ve střední Evropě. Špitál sv. Ducha však vznikl oproti špitálu sv. Alžběty v pozdějším období, proto je diplomová práce zaměřena spíše na špitály vznikající ve vrcholném středověku, které si svůj hlavní rozvoj zažily během pozdního středověku. Ve druhé kapitole se práce bude věnovat rozboru sídelní topografie tohoto centra v rámci středověkého Krnova. V kapitolách 3.-6. bude autorka postupovat výjimečně z větší části na základě moderní a novodobé literatury, vzhledem buď k absenci literatury starší a nebo její nespolehlivosti. Středověká část špitálu sv. Ducha dnes existuje jen v základech a zbytcích zdiva, během 18. století byl špitál s kostelem přestavěn - barokně (kostel) a později klasicistně (špitál) a v této fázi se dochovaly budovy dodnes. Proto budou klíčovým zdrojem pro tyto kapitoly také archivní dokumenty a archeologické a stavebně-historické...
|
|
|
Historie špitálu u sv. Jana Křtitele v Jindřichově Hradci v raném novověku
LOVĚTÍNSKÁ, Ivana
Tématem předložené magisterské práce je Historie špitálu u sv. Jana Křtitele v Jindřichově Hradci v raném novověku. Tato práce zaměřená na počáteční období jeho fungování. První kapitola stručně nastíní literaturu vydanou k tomuto tématu v České Republice a německou literaturu. Další dvě kapitoly představí materiály dochované v archivním fondu Ústav chudých u sv. Jana Křtitele v Jindřichově Hradci a dějiny charitativních institucí fungujících v Jindřichově Hradci již od poloviny 13. století, z nichž některé se staly základem svatojánského špitálu. Kapitola o špitálu u sv. Jana Křtitele se zaměří na vlastní dějiny tohoto špitálu. Tato kapitola představí majetkové a finanční zázemí, vnitřní organizaci a každodenní chod špitálu na základě zakládací, souboru nadačních listin, instrukce a dalších archivních materiálů.
|
|
|
Umělecký mecenát křižovnického velmistra Františka Matouše Böhmba 1722-1750
Pučalík, Marek ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Daniel, Ladislav (oponent) ; Vlnas, Vít (oponent)
Práce se zaměřila na generálního představeného křižovníků s červenou hvězdou v Praze, Františka Matouše Böhmba, rodáka z Lubence (1722-1750). Tento velmistr vstoupil do řádu za kultivovaného, právnicky vzdělaného velmistra Martina Konstantina Beinlicha, a kráčel posléze ve stopách, jaké již hluboce zanechal předtím Jiří Ignác Pospíchal, Obnovitel řádu v druhé polovině 17. století. Kultivovaný Böhmb se stal nejprve farářem v Karlových Varech, v roce 1720 ho povolal generál za převora do Prahy a po Beinlichově smrti byl jednomyslně zvolen velmistrem na svátek sv. Anežky, 2. března 1722. Práce sleduje zejména kulturní aktivity zmíněného preláta, jež byly zasazeny do "každodennosti" konventu ad pedem pontis. Již Beinlich začínal vyjednávat o rozšíření řádu mimo hranice Českého království, ovšem až Böhmb tuto myšlenku dokončil, když v roce 1723 uvedl křižovníky do Prešpurku a za deset let do Vídně. V Prešpurku nechal zbudovat novou komendu s hospitálem, ve Vídni též, ovšem již u nově zbudovaného prestižního kostela sv. Karla Boromejského. I na domácí půdě dal ve třicátých letech 18. století zbudovat chrám sv. Maří Magdalény v Karlových Varech. Kromě Kiliána Ignáce Dientzenhofera pracoval v jeho době pro řád Václav Vavřinec Reiner, jenž už počátkem dvacátých let vymaloval freskou kupoli Matheyova kostela sv....
|
|
|
Jindřichohradecký špitál u sv. Jana Křtitele v raném novověku
LOVĚTÍNSKÁ, Ivana
Tématem předložené bakalářské práce je představení vývoje charitativních institucí na jindřichohradeckém panství završeným založením špitálu u sv. Jana Křtitele. Pro nastínění a pochopení kontextu byl v první části práce přiblížen vývoj obdobných institucí v Českých zemích do období raného novověku. Také jsou zde zmíněny základní problémy a důležité jevy vedoucí k založení špitálu u sv. Jana Křtitele. Kapitola o špitálu u sv. Jana Křtitele vychází ze zakládacích a nadačních listin a dochované instrukce od jeho zakladatele Jáchyma z Hradce.
|
|
|
Dějiny chudinské péče v Sušici do roku 1938
FIALOVÁ, Miroslava
Práce se zabývá historií chudinské péče v Sušici od 14. Století do roku 1938. Práce se skládá pouze z teoretické části, kde jsem přiblížila sociální péči v Čechách, poté jsme přešla k historii města Sušice a poslední část práce je věnována podrobněji dějinám chudinství v Čechách od prvního písemného pramene až do roku 1938. Je zde chronologicky popsán vývoj jednotlivých sociálních ústavů, nadací a spolků, které se věnovaly chudinské péči v Sušici.
|
host ::
RSS.